Fotbalové kopačky se většinou nevyměňují proto, že dosáhly určitého stáří. Mnohem důležitější je, kolik hodin skutečně strávily na hřišti, na jakém povrchu se používaly a v jakém stavu je podešev, kolíky a svršek.
Dva hráči si mohou koupit stejný model ve stejný den a po několika měsících budou mít kopačky v úplně jiném stavu. Jeden trénuje dvakrát týdně na přírodní trávě, druhý čtyřikrát týdně na tvrdší umělé trávě. Jeden chodí v kopačkách pouze po hřišti, druhý v nich přechází přes asfalt mezi šatnou a tréninkovou plochou. Rozdíl v opotřebení může být překvapivě velký.
Proto není příliš užitečné ptát se pouze: „Jak dlouho vydrží kopačky?“
Lepší otázka zní:
„Podle čeho poznám, že moje kopačky už nefungují tak, jak mají?“
A právě na to se podíváme podrobněji.
Jaká je běžná životnost fotbalových kopaček?
Přesné číslo neexistuje.
Nike například uvádí, že jeho fotbalové kopačky jsou navržené tak, aby vydržely minimálně jednu sezonu, zároveň ale upozorňuje, že skutečná životnost závisí na tom, jak často se používají. Jako důvod k výměně zmiňuje mimo jiné opotřebované kolíky, poškození kolem kotníku nebo oddělování vrstev podešve.
To je důležitější informace než jakýkoli univerzální údaj v měsících.
Kopačky totiž nestárnou pouze časem. Stárnou především používáním.
Hráč, který odehraje jeden zápas týdně, zatěžuje botu úplně jinak než někdo, kdo má čtyři tréninky, zápas a další individuální trénink.
Do životnosti vstupuje zejména:
- frekvence tréninků a zápasů,
- typ povrchu,
- stav hřiště,
- hmotnost a styl pohybu hráče,
- konstrukce konkrétního modelu,
- správná velikost,
- způsob čištění a sušení,
- používání jednoho nebo více párů.
Proto mohou jedny kopačky bez problémů zvládnout celou sezonu a pokračovat dál, zatímco jiný pár může při intenzivním používání začít vykazovat výrazné známky opotřebení mnohem dříve.
Nejdůležitější není stáří, ale stav kopačky
Jedna z nejčastějších chyb je hodnotit kopačky podle vzhledu.
Špinavá bota nemusí být opotřebovaná. Naopak kopačka, která vypadá z horní strany téměř jako nová, může mít výrazně poškozenou podrážku.
Při kontrole proto nezačínejte barvou svršku. Otočte botu a podívejte se na její spodní část.
Právě tam se často objeví první skutečně důležité známky opotřebení.
1. Zkontrolujte kolíky
Kolíky nejsou pouze detail podrážky. Jsou hlavním kontaktním bodem mezi hráčem a povrchem.
Při sprintu, brzdění nebo změně směru přenášejí zatížení do hřiště. Pokud jsou výrazně obroušené nebo některé z nich ztratily původní tvar, může se změnit chování celé boty.
Zpozornět byste měli především tehdy, když:
- jsou některé kolíky výrazně kratší než ostatní,
- jejich hrany jsou silně zaoblené,
- jeden kolík je prasklý,
- kolík se odděluje od podrážky,
- levá a pravá kopačka se opotřebovávají velmi rozdílně.
Nike uvádí opotřebené kolíky přímo mezi hlavními signály, že může být čas fotbalové kopačky vyměnit.
Mírně zaoblený kolík ještě automaticky neznamená konec životnosti. Problém začíná ve chvíli, kdy opotřebení mění stabilitu nebo trakci.
Dávejte pozor na asfalt a beton
FG ani AG kopačky nejsou běžná vycházková obuv.
Krátká cesta přes tvrdý povrch botu samozřejmě okamžitě nezničí, ale pravidelná chůze po betonu nebo asfaltu opotřebovává kolíky způsobem, pro který nebyly navržené.
Nike proto doporučuje používat fotbalové kopačky pouze na povrchu, pro který byly vytvořeny, a po opuštění hřiště se přezout.
Je to jednoduchý zvyk, který může mít na životnost podrážky větší vliv než drahý čisticí prostředek.
2. Sledujte spojení svršku a podrážky
Další kritické místo se nachází na hraně boty, kde se svršek spojuje s podrážkou.
Malá kosmetická mezera nemusí znamenat okamžitý problém. Jiná situace nastává, když se vrstvy začnou skutečně oddělovat a mezera se při ohnutí boty zvětšuje.
Tomuto procesu se často říká delaminace.
Nike ji rovněž uvádí mezi hlavními důvody, proč začít uvažovat o výměně kopaček.
Zvláštní pozornost věnujte:
- špičce,
- vnitřní straně přední části chodidla,
- hraně pod palcem,
- vnější straně přední části podrážky.
Právě přední část boty při fotbale pracuje velmi intenzivně.
Pokud se malá mezera nezvětšuje a konstrukce zůstává stabilní, nemusí být důvod k panice. Pokud ale při každém ohnutí vidíte, jak se svršek od podešve dál odděluje, je problém konstrukční, ne kosmetický.
3. Prasklá podešev je vážnější než odřený svršek
Moderní rychlostní kopačky často používají relativně tenké a tuhé podrážkové desky. Jejich úkolem není pouze držet kolíky, ale také stabilizovat chodidlo při pohybu.
Odřený lak nebo povrchová stopa na podrážce jsou běžné.
Prasklina v samotné konstrukci už běžná není.
Při kontrole kopačku mírně ohněte v místě, kde se přirozeně ohýbají prsty. Pokud uvidíte prasklinu, která se při pohybu otevírá, sledujte ji velmi pozorně.
Stejně tak není dobré ignorovat změnu tuhosti.
Pokud byla jedna bota původně pevná a najednou je v určitém místě výrazně měkčí než druhá, může jít o známku konstrukčního poškození.
V takovém případě už nejde o vzhled. Bota se jednoduše nechová stejně jako dříve.
4. Díra ve svršku není vždy jen estetický problém
Svršky dnešních kopaček jsou mimořádně lehké. U některých rychlostních modelů je materiálu záměrně minimum.
To přináší výborný kontakt s míčem a nízkou hmotnost, ale také znamená, že je potřeba rozlišovat mezi obyčejným odřením a skutečným strukturálním poškozením.
Povrchový škrábanec většinou ničemu nevadí.
Díra, která se zvětšuje při běhu nebo při napnutí materiálu, už může změnit usazení nohy.
Kontrolujte hlavně:
- oblast malíčku,
- okolí palce,
- místo ohybu přední části chodidla,
- okolí šněrování,
- vnitřní stranu paty.
Pokud přes poškozené místo začíná chodidlo při změně směru „utíkat“, kopačka už neplní jednu ze svých základních funkcí — nedrží nohu dostatečně stabilně.
5. Nezapomínejte na patu
Některé kopačky vypadají zvenku perfektně, ale uvnitř jsou už výrazně opotřebované.
Typickým místem je podšívka paty.
Tření ponožky a chodidla může postupně materiál prodřít. Nejprve vznikne hladké místo, později se může objevit díra a nakonec tvrdší hrana vnitřní konstrukce.
Výsledkem nemusí být pouze nepohodlí.
Může se změnit i to, jak pevně pata v kopačce sedí.
Pokud jste dříve měli patu stabilní a nyní se při sprintu pohybuje nahoru a dolů, nejprve zkontrolujte zavázání a ponožky. Pokud je vše stejné jako dříve, podívejte se na stav vnitřní části boty.
Nike zmiňuje poškození materiálu v oblasti kotníku mezi známkami pokročilého opotřebení kopaček.
6. Když najednou ztrácíte trakci, nemusí být problém v hřišti
Hráč si obvykle všimne praskliny nebo díry.
Mnohem hůře se poznává pomalá změna výkonu boty.
Kolíky se neopotřebují během jednoho zápasu. Jejich tvar se mění postupně, takže si hráč může na horší trakci pomalu zvykat.
Pokud začnete mít pocit, že při stejných pohybech častěji podkluzujete, porovnejte své kopačky s tím, jak podrážka vypadala nová.
Neřešte pouze výšku kolíků. Sledujte také jejich tvar a symetrii.
Zvlášť důležité je porovnání levé a pravé boty.
Fotbalový pohyb není dokonale symetrický. Hráč může jednou nohou častěji brzdit, odrážet se nebo kopat, takže i opotřebení může být nerovnoměrné.
FG, AG a TF: správný povrch ovlivňuje i životnost
Jedna věc má na opotřebení kopaček zásadní vliv: používáte správnou podrážku?
adidas ve svém průvodci rozlišuje například:
- FG – Firm Ground pro přírodní travnaté povrchy,
- AG – Artificial Grass/Ground pro umělou trávu,
- MG – Multi Ground jako univerzálnější řešení pro více typů povrchů.
Není proto ideální kupovat kopačky pouze podle designu a až potom řešit, kde se v nich bude hrát. Pokud si nejste jistí volbou povrchu, podívejte se také na rozdíly mezi kopačkami pro umělou trávu a přírodní trávník.
Hráč, který většinu týdne trénuje na umělém povrchu, by měl tuto skutečnost zahrnout do výběru od začátku.
Správná podrážka není pouze otázkou přilnavosti. Znamená také, že konstrukce boty pracuje v podmínkách, pro které byla navržena.
Proč mohou drahé kopačky vydržet kratší dobu, než čekáte
Cena a životnost nejsou totéž.
U elitních modelů se výrobci často snaží snížit hmotnost, zlepšit cit pro míč a vytvořit agresivnější konstrukci podrážky. To může znamenat použití velmi tenkých materiálů.
Taková bota může být technologicky vyspělejší, ale není automaticky „nezničitelnější“.
Podobné je to u závodního vybavení v jiných sportech. Maximální výkon a maximální odolnost nejsou vždy stejný konstrukční cíl.
Proto nedává smysl hodnotit kvalitu elitních kopaček pouze podle toho, jestli vydrží déle než robustnější základní model.
Důležitější je, zda konstrukce odpovídá způsobu, jakým budete botu používat.
Pokud potřebujete jeden pár na několik tréninků týdně během dlouhé sezony, může být odolnost stejně důležitá jako hmotnost.
Správná velikost může životnost ovlivnit víc, než se zdá
Příliš malé kopačky nejsou problém pouze kvůli pohodlí.
Pokud prsty neustále tlačí proti přední části svršku, materiál je při každém kroku a změně směru silně namáhán.
U příliš volné boty se naopak chodidlo uvnitř více pohybuje. To může zvyšovat tření v oblasti paty a vnitřní podšívky.
Správná velikost tedy není jen otázkou výkonu. Pokud si nejste jistí délkou chodidla nebo převodem velikostí, pomůže vám naše tabulka velikostí kopaček Nike, adidas a PUMA.
Pomáhá také tomu, aby se jednotlivé části boty zatěžovaly způsobem, se kterým konstrukce počítá.
Jak prodloužit životnost kopaček
Není potřeba žádný složitý rituál.
Největší rozdíl dělají základní návyky.
Po zápase odstraňte bláto a nečistoty
Nenechávejte na podrážce několik dní zaschlé kusy bláta.
Nike doporučuje kopačky po hře očistit a při důkladnějším čištění použít jemný prací prostředek s vodou a měkký kartáč nebo hadřík.
Podobně adidas doporučuje odstranit nečistoty a botu čistit vodou s malým množstvím jemného pracího prostředku.
Není nutné, aby kopačky po každém tréninku vypadaly jako nové. Smyslem je odstranit nečistoty, které zůstávají kolem spojů, podrážky a svršku.
Kopačky nesušte fénem ani na radiátoru
Tohle je jedna z nejdůležitějších zásad.
Po deštivém tréninku je lákavé dát mokré kopačky přímo k topení. Vysoká teplota ale může negativně ovlivnit materiály i lepené spoje.
Nike doporučuje nechat kopačky schnout na vzduchu mimo přímý zdroj tepla.
adidas podobně doporučuje sušit boty uvnitř při pokojové teplotě, nevystavovat je přímému slunci ani fénu a neukládat je mokré.
Po mokrém zápase proto:
- vyjměte vložky, pokud je to možné,
- povolte tkaničky,
- otevřete botu, aby mohl proudit vzduch,
- nechte ji pomalu vyschnout při pokojové teplotě.
To je pro materiál mnohem šetrnější než rychlé sušení vysokou teplotou.
Má smysl střídat dva páry?
Pro hráče, který trénuje jednou nebo dvakrát týdně, to většinou není nutnost.
U velmi častého trénování ale dva páry mohou dávat praktický smysl.
Nejde pouze o rozdělení opotřebení.
Pokud například večer hrajete v silném dešti a další trénink máte následující den, nemusí první pár stihnout přirozeně vyschnout.
Druhý pár umožní prvnímu vyschnout bez použití radiátoru nebo fénu.
Výhodou může být také rozdělení podle povrchu:
FG na přírodní trávu a AG nebo TF na umělý povrch.
Takové rozdělení je často praktičtější než hledání jedné boty, která má zvládnout všechno.
Kdy ještě opravovat a kdy už koupit nové kopačky?
Ne každá závada znamená konec boty.
Obvykle není důvod k okamžité výměně:
- opotřebované tkaničky,
- špinavá vložka,
- povrchové oděrky,
- poškození barevného potisku,
- drobné kosmetické poškození svršku.
Výměnu už vážně zvažte při:
- prasklé podrážkové desce,
- výrazně obroušených nebo poškozených kolících,
- rostoucím oddělování svršku od podrážky,
- velké trhlině svršku,
- výrazně poškozené patní části,
- ztrátě stability chodidla uvnitř boty.
Rozhodující otázka není:
„Vypadají ještě dobře?“
Ale:
„Fungují pořád stejně bezpečně a předvídatelně jako dříve?“
Dvouminutová kontrola kopaček před sezonou
Nemusíte být obuvník.
Před začátkem nové části sezony si vezměte obě kopačky a udělejte jednoduchou kontrolu.
1. Položte je vedle sebe
Porovnejte levou a pravou botu.
Je některá výrazně deformovaná?
2. Otočte je podrážkou nahoru
Porovnejte kolíky.
Hledejte výrazně obroušené, prasklé nebo deformované části.
3. Zkontrolujte hranu podrážky
Lehce botu ohněte.
Neotevírá se někde spoj mezi svrškem a podrážkou?
4. Prohlédněte svršek
Zaměřte se hlavně na oblast palce, malíčku a místo ohybu chodidla.
5. Podívejte se dovnitř
Zkontrolujte patní podšívku a vložku.
6. Obujte obě kopačky
Udělejte několik rychlých kroků a změn směru.
Vnímáte jednu nohu jinak než druhou? Pohybuje se pata? Je některá bota neobvykle měkká?
Pokud je problém vidět i cítit současně, je to mnohem silnější signál než samotná kosmetická vada.
A co dětské kopačky?
U dětí existuje ještě jeden faktor, který u dospělých téměř neřešíme: růst chodidla.
Dětská kopačka může být konstrukčně stále v dobrém stavu, ale už je příliš malá.
Proto u mladých hráčů nekontrolujte jen podrážku.
Pravidelně ověřujte také velikost.
Pokud dítě začne najednou říkat, že ho po tréninku bolí prsty, nemusí být problém v tvrdosti nové kopačky. Chodidlo jednoduše mohlo vyrůst.
Kupovat výrazně větší kopačky „do zásoby“ ale není ideální řešení. Fotbalová bota musí chodidlo dostatečně držet i při změnách směru.
Neměňte dobré kopačky jen kvůli nové generaci
Každý rok přicházejí nové barvy, nové edice a nové generace modelů.
To ale neznamená, že funkční pár z předchozí sezony přestal být dobrý.
Pokud:
- podrážka drží,
- kolíky nejsou výrazně opotřebované,
- svršek není konstrukčně poškozený,
- pata drží,
- bota vám stále správně sedí,
není technický důvod měnit kopačky pouze proto, že výrobce vydal nástupnický model.
Naopak kopačky, které byly drahé a jsou pouze několik měsíců staré, mohou být vhodné k výměně, pokud je jejich konstrukce už výrazně poškozená.
Cena ani datum nákupu tedy nejsou nejlepším měřítkem.
Stav boty ano.
Nejčastější chyba? Čekat, až se kopačka úplně rozpadne
Kopačky nemusí být roztržené napůl, aby měly nejlepší období za sebou.
Opotřebení je většinou postupné.
Kolíky se pomalu zaoblují. Podšívka paty se tenčí. Spoj mezi podešví a svrškem se začne nepatrně otevírat.
Proto je lepší kopačky jednou za několik týdnů krátce zkontrolovat než čekat na okamžik, kdy závadu objevíte pět minut před zápasem.
Zvlášť pokud vlastníte pouze jeden pár.
Jak tedy poznat, že je opravdu čas na nové kopačky?
Neexistuje jeden univerzální počet měsíců.
Místo kalendáře sledujte pět věcí:
trakci, podrážku, spojení podešve se svrškem, stav paty a celkové usazení chodidla.
Pokud je kopačka pouze odřená, ale konstrukčně pevná, může mít před sebou ještě hodně fotbalu.
Pokud ale ztrácí kolíky, podešev praská, vrstvy se oddělují nebo bota přestává držet chodidlo tak jako dříve, není příliš důležité, zda jste ji koupili před třemi měsíci nebo před dvěma lety.
To je chvíle, kdy má smysl začít hledat nový pár.
A při výběru příštích kopaček se neřiďte pouze značkou nebo vzhledem. Zvažte, jak často hrajete, na jakém povrchu trávíte většinu času a co od boty skutečně potřebujete.
Pokud už váš současný pár dosloužil, při výběru náhrady vám může pomoci náš praktický průvodce jak vybrat kopačky online a nekoupit špatný pár. Správně zvolená kopačka totiž bývá prvním krokem k tomu, aby vám také dlouho vydržela.
